Samota a osamělost. Dvě slova a témata, vůči nimž cítím obrovský respekt. Dvě oblasti, s nimiž je každý člověk v průběhu svého života dříve či později konfrontován a často to bývá náročné a bolestivé. Je těžké o nich psát a nezůstat přitom pouze někde na povrchu a současně je těžké o nich psát, jít přitom do hloubky a pojmenovávat věci,...
Co si představujete pod pojmem trauma či traumatizující událost? Nějakou extrémně náročnou situaci, která by otřásla každým, tedy i psychicky velmi odolným a vyrovnaným jedincem? Událost, která člověka výrazně zasáhne a ovlivní na nějaký čas (nebo i celoživotně) jeho způsob přemýšlení, chování i emoce? Pokud vnímáte trauma jako jednorázovou,...
"My jsme s dcerou nejbližší kamarádky. Bavíme se otevřeně o všem, se vším se mi svěřuje." "Omluvte se okamžitě mé dceři, že jste ji vystavila situaci, v níž se cítila nekomfortně." "Dokud u nás bydlí, bude poslouchat." "Je mu osmnáct, ať už si dělá, co chce." "Ať pozná, jaký je život a že lidi jsou svině. S námi se taky nikdo nemazlil."...
"No tak jsem už prostě taková." "Já to tak mám odjakživa." "Já už se nezměním." "V naší rodině byly všechny ženy...(nějaké)". "Jsem prostě beran/blíženec/ryba/střelec/cholerik/introvert a proto...." "Toto já prostě nedělám nikdy," nebo naopak "vždycky to dělám tak a tak. Tak se s tím prostě smiř...