Jak se uklidnit bez jídla. 50 cvičení. Susan Albers

Kniha: Jak se uklidnit bez jídla. 50 cvičení. Portál, 2017

Susan Albers je americkou klinickou psycholožkou a psychoterapeutkou, která se zaměřuje na problematiku vztahu k vlastnímu tělu, poruchy příjmu potravy, dopad diet na lidské zdraví, zdravý vztah k jídlu a přiměřenou regulaci hmotnosti. Je hojně citovanou autorkou několika knih zaměřených na výše zmíněná témata, a kromě psychoterapie a psaní knih a odborných článků se věnuje i koučování a přednáškové činnosti zaměřené na zdravý životní styl a fitness. V České republice jí v roce 2017 vyšly dvě knížky. Jedna v nakladatelství Anag (Jezte chytře) a druhá v nakladatelství Portál s názvem Jak se uklidnit bez jídla. Druhá z knížek nese podtitul 50 cvičení, což čtenáři napovídá, že je zaměřena převážně prakticky. Autorka v ní vysvětluje, proč jídlo uklidňuje a zlepšuje náladu a proč máme tendenci jíst i tehdy, když nemáme hlad. Vysvětluje psychologické aspekty přejídání, popisuje stresové a emoční přejídání včetně mnoha lidem dobře známého "začarovaného kruhu", kdy zažíváme stresovou situaci, potřebujeme se uklidnit, objeví se nutkání vzít si něco k jídlu, pocítíme úlevu a příjemné pocity, které po chvíli začnou odeznívat a zaplaví nás pocity viny, jež vedou k dalšímu stresu a potřebě útěchy. Zmiňuje také svůj postřeh, že pro většinu lidí s poruchami příjmu potravy bývá obtížné popsat vlastní pocity slovy, či to, že uklidňující pokrmy máme často spojeny s dětstvím, výchovou a nápodobou.

Podle slov autorky je kniha určena lidem, které trápí problematický vztah k jídlu a vlastnímu tělu, emoční přejídání či naopak zdravotně rizikové omezování jídla. Ve své publikaci nabízí 50 sebeuklidňujících technik, které mají sloužit nejen k lepšímu zvládání stresu a nutkavých myšlenek, ale také k rozvíjení zdravého vztahu k vlastnímu tělu a emocím. Techniky jsou rozděleny do pěti kapitol podle dovedností, jež využívají. Jde o techniky všímavosti, strategie změny myšlení a práce s nutkavými myšlenkami, metody uklidňování těla a relaxace, odvádění pozornosti pomocí různých aktivit a hledání pomoci u ostatních. Po úvodních dvou kapitolách, které tvoří teoretický základ knihy, následují popisy a příklady možností (cvičení), jež mohou člověku pomoci zvládnout nutkavou potřebu sáhnout po jídle a nejíst bezmyšlenkovitě. Jelikož autorka pracuje řadu let jako psychoterapeutka, prokládá text zajímavými krátkými zkušenostmi a postřehy ze života svých klientů a klientek, což působí povzbudivě, protože čtenář vnímá, že není sám, koho problémy s jídlem trápí.

Je logické, že knížka Jak se uklidnit bez jídla není určena a priori ke čtení, ale má sloužit jako inspirace ke změně a nácviku. Výběr možností, jak může člověk postupovat, je pestrý a počítá s tím, že každého čtenáře osloví něco jiného, nicméně Albers doporučuje čtenářům každou techniku alespoň vyzkoušet a pak zhodnotit, jestli měla na jejich nutkání dát si něco k jídlu nějaký vliv. Na několika místech jsem měla pocit, že by si knížka zasloužila trochu modernější verzi (např. při zmínce, co si máme vypůjčit v půjčovně filmů či u návrhu, abychom se v prodejně porozhlédli, jestli tam neleží letáčky nabízející kurzy pletení v místě našeho bydliště), nebo podrobnější popis metod (např. u autogenního tréninku či progresivní svalové relaxace). Celkově jde ale o zajímavý zdroj inspirace a sbírku technik pro ty, kteří se rozhodli řešit svůj problematický vztah k jídlu, redukci váhy či se věnovat sebepoznání. Oslovit a inspirovat může také psychology, psychoterapeuty, kouče a výživové poradce.

                                                                                                                                           Mgr. et Mgr. Eva Martináková