Manželská a párová terapie. Stanislav Kratochvíl

Kniha: Manželská a párová terapie. Portál, 2009

Prof. PhDr. Stanislav Kratochvíl je významným českým klinickým psychologem a psychoterapeutem s mnohaletou praxí, zastáncem tzv. integrativního přístupu a autorem řady odborných i popularizačních publikací a článků. Jeho publikace Manželská terapie z roku 1985 získala cenu Sexuologické společnosti České lékařské společnosti a druhé vydání z roku 1985 získalo Kuffnerovu cenu Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti.

Nejaktuálnější publikace Manželská a párová terapie z roku 2009je rozdělena do pěti větších celků. První z nich je věnován současné koncepci manželské terapie. Čtenář se zde seznámí s různými přístupy k psychoterapii párů (dynamický, behaviorální a kognitivní, humanisticko-psychologický, systémový, racionálně edukativní, hodnotový, a nakonec také syntetické pojetí), s hlavními myšlenkami jednotlivých koncepcí, s tím, jak vysvětlovaly příčiny partnerských neshod a na čem zakládaly psychoterapeutickou práci s dvojicí. Jde o výborný a systematicky zpracovaný přehled různých přístupů a důrazů, který čtenáři umožní díky necelým šedesáti stranám textu základní orientaci v této oblasti.

Druhá část publikace je věnována nácviku komunikace při terapeutické práci s párem. Pozornost je zaměřena na obviňování partnerů, zvládání negativních afektů, nácvik řešení problémů apod. Najdeme zde také formuláře pro záznamy či příklady grafů a deníků, do nichž si partneři zaznamenávají průběh nácviku, ale také informace o manželské taktice, konstruktivní hádce apod.

Ve třetí, nejrozsáhlejší části seznamuje Kratochvíl čtenáře se základními typy problémů v manželství a partnerství a možnými postupy při jejich zvládání či řešení. Věnuje se zde obsáhleji struktuře osobnosti, tzv. "normálním rysům", temperamentu, charakteru, ale i abnormálním rysům a jejich možnému vlivu na partnerské soužití. V této části publikace bych uvítala modernější terminologii podle aktuální Mezinárodní klasifikace nemocí. Knize by to přidalo na aktuálnosti a možná i srozumitelnosti pro studenty, kterým je dříve používaná terminologie neznámá (např. člověk s disociální poruchou osobnosti namísto asociální anetické osobnosti, či člověk s anankastickou PO namísto pedanta). Nicméně obsahově se jedná o velmi zajímavou kapitolu s mnoha cennými podněty pro terapeutické úvahy. Autor čtenáře seznámí i s očekáváními žen a mužů a s typickými vlastnostmi obou pohlaví, jež se ovšem proměňují vlivem společenských změn, a proto je lze vnímat spíše jako něco, co je typické pro střední a starší generaci, či jako podnět pro zkoumání toho, nakolik jsou očekávání partnerů "tradiční" či naopak "moderní". V této části knihy jsou popsány různé typy lásky, triangulární teorie lásky (včetně Sternbergovy škály trojúhelníku lásky) i graf znázorňující stadia partnerského vztahu. Co se jeví jako poněkud méně aktuální je podkapitola věnovaná nesezdanému soužití, které je v současnosti mnohem rozšířenější než v době, kdy publikace vznikala, ale také některá doporučení ohledně rodinného rozpočtu či názorů na onanii. Naopak nově do publikace autor přidal podkapitolu o domácím násilí, což je zajisté aktuální téma a rozsáhle zpracováno je i téma nevěry a jejího zvládnutí či dopadu na partnerský vztah, i když i zde došlo v souvislosti s využíváním moderních komunikačních technologií a sociálních sítí k výrazným změnám.

Čtvrtá část knihy, věnovaná organizaci, taktice a stádiím terapie, shrnuje výhody i nevýhody párové terapie, terapie s jedním z manželů a dále se věnuje používaným metodám, využitím skupinových sezení, různým přístupům terapeuta a tématu rozvodu. V poslední části nám autor představuje výzkum v oblasti manželské terapie, včetně příkladů různých dotazníků, posuzovacích škál či výsledků studií pro posouzení efektu manželské terapie. Najdeme zde i doporučenou literaturu k dalšímu studiu. V příloze jsou pak ještě testy použitelné v manželském poradenství a terapii a celá kniha je zakončena seznamem literatury a jmenným a věcným rejstříkem, což usnadní čtenáři orientaci v knize a vyhledávání určitých pojmů.

Podle autora samotného je příručka určena hlavně psychoterapeutům a manželským poradcům, ale může posloužit i pracovníkům dalších pomáhajících profesí a studentům lékařství, psychologie a sociálních věd. Vnímám ji jako "velmi dobrý základní kámen" manželské a párové terapie u nás, na němž je možno dále stavět a rozvíjet tak přístupy s ohledem na vývoj vztahů ve společnosti, v manželství i partnerství. Tento vývoj jí neubírá v žádném případě na kvalitě, ale na aktuálnosti už místy ano.

                                                                                                              Mgr. et Mgr. Eva Martináková