Mozek, duše a tělo. Neurobiologie psychosomatiky a psychoterapie. Johann Caspar Rüegg

22.08.2020

Kniha: Mozek, duše a tělo. Neurobiologie psychosomatiky a psychoterapie. Portál, 2020

"Change your mind and you change your brain". Základní a nosná myšlenka knihy s názvem Mozek, duše a tělo autora Johanna Caspara Rüegga, švýcarského lékaře, emeritního profesora fyziologie, nositele ceny Adolfa Ficka za zásluhy ve fyziologii, výzkumníka, který se během svého života aktivně zabýval otázkami psychosomatiky a snažil se odborníkům i laické veřejnosti přibližovat výsledky výzkumů z oblasti neurobiologie a toho, jak lidské myšlení a prožívání ovlivňuje tělesné procesy, jaký dopad má psychoterapie na fungování i strukturu mozku a v neposlední řadě také toho, jak procesy v těle ovlivňují naši psychiku. Řadou výzkumných zjištění dokládá ve své knize nejen fakt, že způsob našeho myšlení ovlivňuje výrazně procesy, jež v našem těle probíhají i funkci různých vnitřních orgánů, ale vysvětluje čtenářům i to, že naše myšlení a prožívání mění přímo strukturu jednotlivých neuronů, paměťové spoje v mozku a podílí se na prevenci či vzniku a rozvoji somatických onemocnění.

Velmi podrobný obsah nám napoví, že budeme v první kapitole seznámeni nejprve s neuro-psychofyziologickými základy, s neurochemií mozku, zobrazovacími metodami, díky nimž je možné sledovat mozek při myšlení, s neuronální plasticitou, pamětí, se zjištěním, že predispozice k úzkosti a neurastenii mohou být způsobeny molekulárním defektem, s popisem toho, jak funguje mozek schizofrenních pacientů, jak probíhají kognitivní procesy apod. Druhá kapitola se zaměřuje na fyziologii a psychosomatiku chronických bolestí, na paměť bolesti, psychosomatické bolesti, vliv stresu na vznik a vnímání bolesti, na to, jak mozek bolest tlumí i to, proč mají fyzicky trestané děti tendenci vnímat bolest výrazněji než děti bez této rané zkušenosti. Ve třetí kapitole je pozornost věnována tomu, jak mozek a psychika působí na srdce a krevní oběh, proč mají deprese a úzkosti vliv na vznik a rozvoj onemocnění srdce, jak vzniká a jak se rozvíjí vysoký krevní tlak, jak je ovlivňován stresem, jaké jsou vztahy mezi mozkovou kůrou a srdečními funkcemi, co se děje v těle při panických atakách a jaký vliv má na tělo i psychiku aktivace autonomního nervového systému. V následující kapitole se pak autor zabývá psychoendokrinologií, stresovými hormony, látkovou výměnou, posttraumatickou stresovou poruchou, kontrolou a zvládáním stresu. Podrobněji zde popisuje také vzájemné působení psychosociálních faktorů a hormonů. Na psychoendokrinologii navazuje psychoimunologie s tématy psychoonkologie, podmiňování imunitní odpovědi a recipročního vztahu mezi mozkem a imunitním systémem.

Šestá a sedmá kapitola jsou věnovány psychosomatice a psychoterapii, zabývají se Freudovým přínosem v oblasti psychosomatiky, vysvětlují principy teorie učení, modely stresu, věnují se raným dětským zážitkům, ukládání emocí do "emocionální paměti", možnostem, jak se emocionální paměť "maže" a mění pomocí znovuvybavení, vysvětlují odborně změny způsobené využitím KBT, imaginace, autosugesce, meditace či spirituality, popisují vliv jazyka a kultury na utváření mozkových spojů a představují poznatky týkající se neuroplasticity, neurogeneze a "samoúzdravného" potenciálu mozku. Podle autora jsou pocity spokojenosti dovednostmi, které si lze osvojit podobně jako hru na hudební nástroj, což dokládá vědeckými poznatky.

Samotný text knihy končí na str. 211 a navazuje na něj bezmála sto stran věnovaných autorovi, literatuře, vysvětlujícím a doplňujícím poznámkám k textu a rejstříku pojmů. Autor v knize usiloval o srozumitelnost pro co nejširší okruh čtenářů, nicméně řada pasáží je odborná a předpokládá znalosti z oblasti biochemie či neurobiologie. Z toho důvodu je publikace určena především studentům či odborníkům z oblasti medicíny či psychologie, jimž přináší řadu podnětných a přínosných vědeckých poznatků, kritických úvah a inspirací pro další výzkumy. Pro psychology jsou zajímavé mimo jiné pasáže věnované psychoterapii a vlivu tzv. "mluvicí medicíny" na strukturu a fungování mozku, na tělesné fungování, imunitu, vnímání bolesti apod. Chyběly mi zde osobně novější poznatky o tzv. "zrcadlových neuronech", ale na zmínku o nich je možno narazit v poznámkách v závěru knihy.

                                                                                                             Mgr. et Mgr. Eva Martináková