Omluvy, které zařveš, se nepočítají. Deník manžela s aspergerem. David Finch

02.10.2021

Kniha: Omluvy, které zařveš, se nepočítají. Deník manžela s aspergerem. Portál, 2021

Co se může stát, když vyjde najevo, že za mnoha neshodami a pocity bezmoci a zoufalství v manželství nestojí neschopnost či nedostatek dobré vůle partnerů, ale fakt, že má jeden z nich projevy Aspergerova syndromu (určité formy autismu), což doposud netušil? Jak může vypadat snaha o zlepšení vztahu, záchranu manželství, porozumění potřebám blízkých lidí i přijetí sebe sama navzdory všem odlišnostem?

Namísto obvyklých seznamů, co je potřeba zařídit, koupit či opravit si autor autobiografické knihy a manžel s AS (Aspergerovým syndromem) David Finch zavedl něco, co by bylo možné nazvat "Deníkem nejlepších postupů". Dají se v něm najít věty typu: Vstup do jejího dívčího světa a porozhlídni se tam. Nech ji, ať se sama rozhodne, kdy se bude sprchovat! Pluj s proudem! Chovat v sobě odpor je únavnější a méně uspokojivé než úkol prostě udělat. Někdy prostě jen potřebuje, abych ji vyslechl. Pochopení řady věcí, které neurotypikům (tedy lidem bez autistických příznaků) připadají většinou samozřejmé, může dát člověku s AS řádně zabrat. O tom, jak se člověk s AS postupně snaží opouštět svůj vlastní vnitřní svět a bezpečný prostor s uklidňujícími rituály a vnímat potřeby a očekávání okolí, jak se při tom cítí a co mu běží hlavou, dokáže americký inženýr David Finch psát s poutavou lehkostí.

Knížka Omluvy, které zařveš, se nepočítají je jakousi pozvánkou do "aspergerovského světa". Je přiblížením toho, jak autistické symptomy ovlivňují myšlení a chování, jak se projevují v mezilidských vztazích, ale i v tom, jak člověk vnímá sám sebe a hodnocení přicházející z okolí. Na rozdíl od odborných teoretických statí, které mohou být pro běžného člověka příliš strohé či nezáživné, přivede tato knížka čtenáře do jednoho neobvyklého manželství a každodenních situací v něm, zaujme jej nadhledem a věřím, že mnohé z nás přiměje také přemýšlet nad vlastními vztahy a reakcemi. Kromě toho, že může aspergerovský pohled na sebe sama, rodinu i okolní svět obohatit každého, kdo má ve svém okolí člověka s AS, bude zajímavý i pro ty čtenáře, jichž se toto téma osobně netýká. Knížka je napsána srozumitelně, uspořádána logicky a od začátku do konce je plná lidskosti, vděčnosti a skutečné partnerské podpory. A to je jedna z věcí, kterou na ní oceňuji ze všeho nejvíc a proč mi při jejím čtení bylo dobře. Tuším, že nebudu jediná, kdo Davidovi a jeho rodině celých 12 kapitol a 222 stran textu drží palce a tu a tam se přistihne při myšlence, že i nám, neurotypikům, určité věci (právě kvůli jejich zdánlivé samozřejmosti) unikají a nebylo by špatné, kdybychom se na ně ve svých vztazích také trochu zaměřili.

                                                                                                                                          Mgr. et Mgr. Eva Martináková