Příběh o lidech Darebácích - 1. díl

Tentokrát pro děti - malé detektivy - o nebezpečných lidech a některých rizicích, která na nás číhají v počítačích, mobilech, tabletech apod.

K sepsání tohoto příběhu mě inspiroval fakt, že se už i velmi malé děti stávají oběťmi internetových "darebáků", nebo druhým dětem prostřednictvím mobilů či počítače ubližují. Tento text má být pomůckou pro rodiče, vychovatele a učitele na prvním stupni, aby se svými dětmi či svěřenci na dané téma mohli komunikovat. Je cílen na děti ve věku 5-8 let. 

Důležité je v úvodu motivovat dítě (děti), že si zahrajeme takovou hru, při které bude dítě na chvíli detektivem a má za úkol dávat co nejvíce pozor, aby mu nic z příběhu neuniklo, protože na konci příběhu bude dostávat otázky, aby se ukázalo, jak moc si toho zapamatovalo a jak dobrý detektiv je. 

Doporučuji na závěr drobnou odměnu pro bystré detektivy a hlavně využijte situace a možnosti si s dítětem o různých hrozbách popovídat. Úzkostlivější děti můžete uklidnit, ty, které by mohly mít s popisovaným chováním problémy, klidně ujistěte o tom, že to není jen příběh, ale že takoví lidé existují a je potřeba si na ně dávat pozor. Končete ujištěním, že za vámi mohou kdykoliv přijít, když se s něčím podobným setkají, nebo o tom uslyší. Cílem tohoto příběhu není strašit (nečetla bych jim tento příběh před usnutím), ale upozornit a varovat. Případy, kdy děti natáčejí vlastní videa, či posílají cizím lidem své vlastní fotky, se - žel - množí... A faktem je, že jednou sdílenou fotku či video na internetu už nikdy nezískáte zpět a nedostanete pod kontrolu.

(Prosím, čtěte velmi pomalu, ať si děti stíhají představovat to, co slyší...)

Poslechněte si krátký příběh o tom, jak mezi nás přišli lidé Darebáci. Na konci příběhu vás čeká pár otázek. Jsem zvědavá, kdo z vás bude pěkně dávat pozor a najde jako správný detektiv odpovědi na všechny tyto otázky.

Dávno, před mnoha a mnoha lety, se na svět začali rodit lidé. Zpočátku byli tito lidé hodní. Navzájem si pomáhali a dělili se spolu, když měl někdo něčeho víc, než potřeboval. Také nabízeli jeden druhému místo k sezení, pěkně se zdravili a jeden druhého chránili, když se přiblížilo nějaké nebezpečí. Žilo se jim spolu dobře.

Jednoho dne se ale začali na svět rodit také zvláštní lidé. Vypadali skoro stejně, jako lidé hodní, měli podobné obličeje, těla i vlasy. Tito lidé se ale neuměli chovat moc pěkně. Na ulicích se sice na druhé lidi usmívali, ale při tom usilovně přemýšleli o tom, jak těm hodným lidem udělat něco zlého, jak jim něco ukrást, jak před nimi něco schovat, jak je rozplakat nebo bouchnout. Když se přiblížilo nebezpečí, uměli se tito zvláštní lidé velmi rychle schovat a ze svých skrýší se pak se smíchem dívali, jak se hodní lidé snaží před nebezpečím utéct, nebo nad ním vyhrát.

Dobří lidé si rychle všimli toho, jak škaredě se zvláštní lidé chovají a domluvili se, že si na ně budou dávat pozor. Začali jim říkat "lidé Darebáci". Dávat si pozor na lidi Darebáky bylo snadné, protože všichni nosili černé boty, černé kalhoty, černé svetry, černé kabáty a černé klobouky. Když se objevil nějaký člověk Darebák blízko hodného člověka, spěchal tento hodný člověk rychle k dalším hodným lidem, aby byl v bezpečí.

A tak se stalo, že lidé Darebáci neměli komu ubližovat, protože se před nimi hodní lidé měli na pozoru a vyhýbali se jim. Někdy se sice stalo, že nějaký hodný člověk pár lidí Darebáků potkal a ti mu ublížili, ale většinou byli lidé Darebáci sami a neměli koho okrádat, koho bouchat, nebo rozplakat. Jednoho dne ale toho největšího člověka Darebáka napadl nový plán. Přijdete, děti, na to, co se rozhodli lidé Darebáci udělat, aby je hodní lidé tak snadno nepoznali? Co udělali, aby vypadali stejně? ......

Ano, napadlo je, že už se nebudou oblékat jen do černého oblečení, ale budou se snažit vypadat úplně stejně, jako hodní lidé.

A jak to vymysleli, tak to i udělali. Když se podíváte na ulici, v obchodě, v kině nebo i jinde kolem sebe, nepoznáte na první pohled, kdo z lidí, které neznáte, patří mezi hodné lidi, a kdo je člověk Darebák. Člověk Darebák se totiž také umí usmívat, umí na vás pěkně mluvit, má rád dobroty, takže dětem často nabízí čokoládky, bonbóny, lízátka a dokonce někdy i nějaké malé zvířátko, peníze, nebo svezení autem. Je opravdu moc, moc, moc těžké, člověka Darebáka rychle poznat a dostat se rychle do bezpečí k hodným lidem. Lidé Darebáci vám totiž klidně budou lhát a budou tvrdit, že kamarádí s vaší maminkou nebo tatínkem, i když to vůbec není pravda!

Lidé Darebáci mezi námi žijí už tak dlouho, že se naučili spoustu věcí, které děláme a umíme my. Nedávno hodní detektivové vypátrali, že lidé Darebáci umí číst všechno, co hodní lidé píšou na svých počítačích, tabletech či telefonech. Darebáci se můžou podívat na všechny fotky, videa, či filmy, které

v počítačích máme a umí zachytit všechny fotky či videa, které z mobilu či z počítače posíláme. Lidé Darebáci všechny tyto fotky a videa pečlivě sledují, a když objeví fotku či video, kde někdo někomu ubližuje, hned zapojí tým pátračů a snaží se vypátrat, který člověk či človíček takové video natočil, nebo takovou fotku vyfotil. Tajně totiž doufají, že když se jim toho člověka či človíčka podaří vypátrat, můžou ho odnést od hodných lidí, schovat mezi sebou a vychovat z něho dalšího člověka Darebáka. Lidé Darebáci si všechny tyto fotky a videa schovávají na jednom místě, ve velkém, tajném skladišti. I když video či fotku někdy časem třeba z počítače (či z internetu) smažeme, lidé Darebáci ji mají schovanou navždycky a vždycky ji můžou vzít a poslat všem lidem, kterým ji budou chtít ukázat, aby nám ublížili.

A teď vám ještě prozradím nejnovější překvapivé zjištění našich hodných detektivů: Někteří lidé Darebáci se už dokáží dívat přes kamery, schované v mobilech a počítačích až k nám domů a sledovat třeba, co děláme, když nás rodiče nevidí, ale o tom zase někdy příště. Zatím mějte oči otevřené, a když člověka Darebáka potkáte, vyhněte se mu, nepovídejte si s ním a běžte do bezpečí k hodným lidem, kterým o tom můžete říct.

A teď se vás zeptám, co jste si z příběhu dokázali zapamatovat:

1. Kteří lidé se na svět rodili jako první? (Hodní lidé, nebo lidé zlí?)

Hodní

2. Jak se k sobě hodní lidé chovali?

Nabízeli si místo k sezení, zdravili se, chránili se před nebezpečím

3. Jak začali hodní lidé říkat těm zlým lidem, kteří se pak začali rodit?

(Lidé) Darebáci

4. Co měli lidé Darebáci stejné, jako hodní lidé?

Obličeje, těla, vlasy (uměli se i usmívat) - skoro všechno

5. Podle čeho dříve hodní lidé člověka Darebáka dokázali poznat?

Podle černého oblečení (boty, kalhoty, svetry, kabáty, klobouky...)

6. Jak se snažili lidé Darebáci těm hodným lidem ublížit?

Něco sebrat, schovat, rozplakat, bouchnout (později fotky, videa...)

7. Co dělali lidé Darebáci, když se k hodným lidem přiblížilo nebezpečí?

Schovali se a smáli se

8. Co vymysleli a udělali lidé Darebáci, aby je hodní lidé nemohli tak snadno poznat?

Přestali nosit jen černé oblečení

9. Můžeme teď na první pohled poznat, který člověk je hodný a který Darebák, když ho neznáme?

Nemůžeme

10. Co nabízejí lidé Darebáci dětem, když jim chtějí ublížit?

Čokoládky, bonbóny, lízátka, malá zvířátka, peníze nebo svezení autem

11. Co někdy tvrdí lidé Darebáci o vaší mamince nebo tatínkovi?

Že jsou jejich kamarádi

12. Co všechno umí lidé Darebáci číst?

To, co píšeme na našich telefonech, tabletech, počítačích

13. Na co se umí lidé Darebáci podívat?

Na fotky a videa z mobilů a počítačů.

A teď 2 nejtěžší otázky na konec pro největší šikulky!!!

14. Když pošlu někomu počítačem přes internet fotku nebo video a pak se rozhodnu ji smazat, mám jistotu, že už ji nikdy nikdo neuvidí?

NEMÁM! VŽDYCKY SE MŮŽE ZNOVA OBJEVIT, KDYŽ MI NĚKDO BUDE CHTÍT UBLÍŽIT!

15. Jakou nejhorší a nejnovější věc lidé Darebáci ukážou, o které už se v tomto příběhu ale skoro vůbec nemluví?

Dívat se přes kamery v mobilech a počítačích i k nám domů a sledovat, co děláme, když nás třeba rodiče nevidí.

              Mgr. et Mgr. Eva Martináková, psycholožka

www.online-psycholog.com, martinakova.e@gmail.com