Relaxovat... a proč?
K čemu jsou dobrá relaxační cvičení...
Žijeme v uspěchané době a ze všech stran se na nás valí spousta informací, požadavků a termínů. To je fakt, který denně slyšíme, čteme a pozorujeme sami na sobě. Nemá smysl dlouze porovnávat život před sto lety a dnes, protože bychom se nevyhnuli zjednodušení a zobecňování a hlavně by Vás to nebavilo číst. :-) I dnes žijí lidé v různých částech světa různě a liší se i životy jednotlivců či rodin u nás, v ČR. A nejen to. Rozdílně žijeme i my sami, jako jednotlivci. Zatímco občas se cítíme v pohodě, vyrovnaní, spokojení a jsme šťastní, jak všechno zvládáme, jindy nám buší srdce, zrychleně dýcháme, zažíváme úzkost, máme stažené svaly na zádech (klasická krční páteř nebo bederní oblast), nemůžeme usnout, nebo se budíme uprostřed noci a hlavou nám běží ty nejhorší "scénáře".
Nechci nikomu brát názor, že člověk může být šťastný pořád, pokud správně žije a přemýšlí, ale osobně jsem zastáncem názoru, že v životě těžké události přicházejí, stejně tak jako období, kdy je přirozené, že jsme smutní, a nevyhneme se ani pocitům bezradnosti či bezmoci, bolesti nebo zoufalství. Problémem není fakt, že těžké a náročné chvíle přicházejí, ale to, že je někdy neumíme zvládat. Občas nám to znesnadňují naše vlastnosti, občas jsou v tom "zapletené" požadavky a očekávání okolí, našich rodičů, partnerů, dětí a občas se toho prostě v jednu chvíli na jednoho člověka sejde příliš moc.
Téma jak zvládat náročné životní situace, jak se naučit je přijímat, zpracovávat a jak z nich úspěšně ven, by bylo na dlouhé povídání a hlavně - je to dost individuální. Každý potřebujeme něco trošku jiného. Někomu pomůže, když se přestane litovat, někomu to, když se naučí svěřovat, dalšímu když si uvědomí, jak přemýšlí a dokáže to ovlivnit a pro další lidi je důležité, aby se naučili mít rádi sami sebe a neměli na sebe příliš vysoké nároky. Ani tímto však výčet "cest z nepohody ven" nekončí.
Dnes se chceme zaměřit na relaxaci. Proč? Protože je to metoda celkem "univerzální". Je jedno, jste-li flegmatik nebo cholerik, je jedno, jaké máte vzdělání i to, jestli vás trápí záda, problematický soused, žárlivá manželka, množství úkolů v práci a doma či třeba úzkosti. Nemám ráda "jednoznačná tvrzení" o tom, co je či není "zaručeně účinné", protože mnoho léčebných metod lze stejně dobře využít, jako je můžeme i zneužít. Nicméně relaxaci vnímám (na rozdíl od mnoha jiných psychologických metod) jako univerzálně použitelnou, vhodnou téměř pro kohokoliv.
Jak můžeme relaxovat? Samozřejmě je nespočet možností. Jezdíme na kole, běháme, posloucháme klidnou hudbu, posloucháme drsnou hudbu, čteme klidné knížky, čteme napínavé knížky, přesazujeme kytičky, uvolníme se při sexu, venčíme psa, malujeme krajinky, zanadáváme si v hospodě............. Nedá se to vyjmenovat. V zásadě platí, že relaxovat od práce bychom měli opačnou činností. Pracujeme-li o samotě, je dobré, pokud trávíme volný čas s lidmi. Pracujeme-li duševně, je dobré, když náš volný čas vyplňují fyzické aktivity. Ale co taková ta "opravdická" relaxace, kdy ležíme nebo sedíme, uvolníme se a nabíráme síly?
O tu mi teď právě jde. Tento druh uvolnění doslova "vyvažuje" stres a nepohodu, kterým jsme vystavováni. Stres přijde. Ale pokud jsme v něm "namočení" dlouhodobě, vybere si daň na naší pohodě, náladě, zdraví či vztazích. Relaxační cvičení je tím, co nechá stres odeznít, co nás od něj "očistí", protože působí přesně opačně. Stres (kdy je aktivována část nervové soustavy, nazývaná sympatikus) vede ke stažení svalů, protože jsme připraveni na "útěk či útok", relaxace (kdy je aktivována část nazývaná parasympatikus) nás naučí svaly uvolnit. Stresová reakce nám rozbuší srdíčko (a může vést až k jeho onemocnění), relaxace nám jej zklidní. Stres nás vede ke zrychlenému a povrchnímu dýchání, relaxace ke klidnému a hlubokému. Stres pozastavuje trávení (nezhubneme, ale trápíme se se zažívacími obtížemi nebo žaludečními vředy), relaxace ho opět nechá volně "rozběhnout". Stres nám v hlavě shromažďuje úzkostné a "černé" myšlenky, relaxace je nechá odplynout. Při stresu zapomínáme na své tělo a hrbíme se, při relaxaci se jej znova učíme vnímat a rovnat všechno pokřivené a stažené. Stres unavuje a vyčerpává, relaxace dobíjí a přináší odpočinek.
Každému vyhovuje něco jiného. Někdo uvolňuje svaly od hlavy a končí u konečků prstů na nohách, někdo začne konečky prstů a končí u hlavy. Je možné si představovat uvolnění, tíhu, teplo či chlad na čele, ale je možné taky postupně vnímat rozdíl mezi zatnutím a uvolněním konkrétních svalů. Můžeme se soustředit pouze na představu vlastního těla, nebo se můžeme vydat v představách tam, kde se cítíme dobře, popř. můžeme v myšlenkách podporovat změny, po kterých toužíme. Je mnoho cest a způsobů. Důležité je, si nějakou cestu najít a vyzkoušet. Můžu říct, že učit se relaxovat, je jedním z nejúžasnějších druhů učení, kterými jsem kdy prošla, protože se po vás vlastně nic moc nechce a efekt se dostavuje velmi brzy. Když se naučíte relaxovat v klidu vleže či vsedě, je už jen krůček k tomu, abyste to zvládli i v průběhu pracovního dne či setkání s člověkem, který vás deptá a "vysává z vás energii".
Na závěr si dovolím uvést malý "obraz". Zatímco stres je jako voda, která se otvorem tlačí do Vaší lodi a potápí Vás pomalu či rychle hlouběji a hlouběji, relaxace je vybráním vody z Vaší kocábky a naplněním původně zaplaveného podpalubí čerstvým vzduchem, takže životní vlnky a poryvy větru zvládáte mnohem lehčeji. Zkuste to a uvidíte. :-)
Mgr. et Mgr. Eva Martináková
Online psycholog